M'oda obytných skleníků, zimních zahrad
5. 10. 2011, 11:28
Mo'da obytných skleníků rychle stoupala. Stala se důležitou součástí zámků, paláců a domů bohatých měšťanů. Nepěstovaly se rostliny jako dnes, ale vysazovaly se citrusové a to především pomerančovníky. Proto se zimním zahradám říkalo oranžerie. Renesance zimních zahrad a jejich popularita přišla v druhé polovině minulého století. Zimní zahrady začaly plnit i jiné požadavky.
Funkce zimní zahrady
Hlavní funkcí zimní zahrady je rozšíření obytného prostoru domu do zahrady. Prostor pro celoroční pěstování rostlin a i pro přezimování některých choulostivým odrůd. Vyplatí se koncipovat zimní zahradu jako obytnou místnost s klimatizací a vytápěním, aby se dala pohodlně využívat celý rok.
Jak by měla zimní zahrada vypadat
Klíčová je volba polohy zimní zahrady, její začlenění do domu. Další podstatné faktory jako materiál a konstrukční prvky, sklon střechy, větrací křídla, prosklené plochy, odvodňovací systém ve střešních profilech, systém ventilace pro maximální eliminaci kondenzované vody a barevné varianty. Na jih orientovaná zimní zahrada má výhodu světla a tepla během celého roku. Je nutno zvolit speciální reflexní skla, která snižují prostup tepelné energie do zimní zahrady. Také lze zainvestovat do vhodné stínící technologie. Orientace zimní zahrady směrem na sever není vhodná a také se nedoporučuje. Rozměr zimní zahrady by měl být alespoň patnáct metrů čtverečních, aby se lépe regulovalo obyvatelné klima.
Stavební připravenost pro montáž zimní zahrady
Nejdříve nutno připravit betonový základ široký cca 40 cm široký a hloubka minimálně 80 – 90 cm. Dále hrubá základová deska cca 15 – 20 cm pod úrovní budoucí podlahy v zimní zahradě. Dostatečný prostor na aplikaci izolací a případně podlahového vytápění, doporučovaných fancoilů. Zimní zahrada se kotví pomocí distančních konzolí a po montáži je vyzvednuta na distančních kotvách do úrovně nula. Po montáži zimní zahrady a fancoilů se na první hrubý beton lepí hydroizolace a na tu se pokládá tepelná izolace. Osvědčeným materiálem je polystyrén. Pak se pokládají kanisítě, které se zajistí betonovou vrstvou a finálně se pokládá podlaha.
Vytápění zimní zahrady
Aby byla zimní zahrada obyvatelná i v zimě, musí se instalovat vytápění. Doporučují se podlahové konvektory – fancioly. Instalují se podél okenních ploch, aby stoupající teplý vzduch bránil vzniku kondenzátu na studeném skle. Podlahové fancioly se zapouštějí do podlahy a mají mřížku,která netvoří žádnou bariéru, kterou by bylo nutno překračovat. Ventilátor s několika stupni otáček podporuje proudění vzduchu. Ventilátor lze spustit v létě a funguje jako výměník vzduchu. Fancioly možno napojit na řídící jednotku, která po naprogramování obstarává regulaci mikroklimatu v zimní zahradě automaticky. Stínící techniky zimní zahrady Speciální investice do reflexních skel, která odrážejí tepelnou energii a světelnou propouštějí se v mnohém vyplatí. Výrazně se eliminuje přehřívání zimní zahrady v letních měsících.
Zasklení zimní zahrady
Pro celoroční využití zimní zahrady je nezbytností
dobrá izolace. Nejpoužívanějším zasklením zimních
zahrad jsou izolační dvojskla nebo trojskla s pokovenou vrstvou a
bezpečnostními skly. Skla lepená nebo kalená. Kvalitní izolační skla
tvoří určitou účinnou bariéru proti hluku. Dvojskla s pokoveným povrchem
zlepšují užitné vlastnosti tepelné izolace a protisluneční funkce
zasklení. Dva skleněné komponenty z nichž jeden je opatřen povlakem
z různých vrstev kovů a kovových oxidů. Funkce řízeného prostupu
sluneční energie se dosáhne nanesením selektivního kovového povlaku. Sklo
odfiltruje část sálavého tepla a tak se zimní zahrada
nepřehřeje. Pro svislé pláště se používají většinou skla bez reflexe.
Izolační skla s tepelnými foliemi jsou nejvhodnějším řešením pro
zasklení zimní zahrady.






