Vývoj zimní zahrady

Zimní zahrada je stavební dílo, které má splňovat několik funkcí. Určení typu zimní zahrady má nejdůležitější význam pro realizaci. Konstrukce zimních zahrad vycházejí ze speciálních požadavků na potřeby tepelných izolací, větrání, stínění a vytápění. Před návrhem projektu a jeho realizací je rohodující úkol, který později spočívá ve využití zimní zahrady.

Typy zimních zahrad

Celkové rozlišení čtyř typů zimních zahrad. Skleník pro pěstování rostlin, zimní zahrada s bazénem, další místnost s výhledem jako obytný prostor a energetický systém pro pasivní využití energie. Každý tento typ představuje jiné požadavky na návrh, konstrukci a provedení.

Obytná zimní zahrada

Stabilní klimatické podmínky jsou nejdůležitějším předpokladem pro obytné užití zimní zahrady. Zimní zahrada by měla být využitelná během chladného zimního večera jako během horkého letního dne. Zimní zahrada jako obytný prostor, má podmínku vyrovnaného mikroklima prostoru 24 – 26 stupňů v létě a s minimálními teplotními ztrátami v zimě. Toho lze docílit opatřeními jako první je dostatečnost podílu dobře izolovaných ploch, které teplo po nějakou dobu akumulují a později vydávají. S tím souvisí i prosklívání střešních ploch. Aby nedocházelo k přehřívání obytného prostoru, tak se musí najít nejoptimálnější řešení. Nejlepším kompromisem je částečné prosklení střechy. Vysoce kvalitní je nutností pro splnění klimatických požadavků jako tepelná izolace a odstranění kondenzační vody na vnitřní straně skleněné tabule, které musí vyloučit vznik kondenzační vody. Nejvhodnější orientací zimní zahrady je západní nebo jihozápadní směr. Tato orientace zaručuje nejvyšší dopad světelných paprsků a světla a nejdelší využití. Musí se pamatovat na dostatečné odvětrávání. Důležité je začlenění zimní zahrady do vlastního domu. Zimní zahrada jako rozšíření obytného prostoru vyžaduje flexibilní oddělení od vlastního domu. Zimní zahrada může tvořit vlastní tepelný systém. Nároky na ozelenění nemohou být příliš vysoké.

Zimní zahrada jako skleník

Pro pěstování exotických a tropických rostlin v zimní zahradě je nutné vytvořit klima podobné zemi jejich původu. Nejdůležitější je dostatečný průnik světla a hřejivých tepelných paprsků. Dále dostatečná světelná výška nad vegetací. Vysoké zasklené plochy neznamenají pouze zisk tepla a světla během dne, ale také tepelné ztráty během noci a dnů bez slunečního svitu. Pěstování rostlin a úspora energie je takřka nemožná. Vysoký požadavek na odvod vznikající kondenzační vody je jedním z důvodů proč není vhodná dřevěná nosná konstrukce.

Solární zimní zahrady

Prostřednictvím zimní zahrady lze získat sluneční energii. Podle využití a stavební metody se dá zimní zahrada využít jako energetický nárazník nebo kolektor tepelného vzduchu. Zimní zahrada umístěná před obytným prostorem funguje jako energetický nárazník. Nevytápěná z'ona snižuje tepelné ztráty prostorů nacházejících se za ní. Zimní zahrada by neměla být příliš vysoká, široká a ani hluboká. Pakliže je zimní zahrada dobře orientovaná vůči slunci, lze dosáhnout pozoruhodných tepelných zisků. Zimní zahrada jako kolektor tepelného vzduchu vyžaduje uvážení celé řady stavebních a technických opatření. Směřování na jih, Kolmé zasklené plochy, prostor zaujímající dvě patra a cílené proudění vzduchu. Velikost jižně nasměrovaných zasklených ploch sehrává rozhodující roli při stanovení potřeby tepla na vytápění. Výsledky ukázaly, že u domů se zimními zahradami došlo k úspoře tepelné energie o 7 – 40% oproti domům měřitelných bez zimní zahrady.